Synchronizace DO s plovoucím kódem

Dálkové ovladače zamykání vozidel vysílají signál, který lze do určité vzdálenosti nepozorovaně naskenovat speciálním zařízením a poté daný signál tímto zařízením odvysílat. Starší vozidla tak lze za pomocí takového skeneru otevřít i bez vědomí jeho majitele, což by bylo možné zneužít k jeho vykradení bez zanechání jakýchkoliv stop násilného vniknutí. Z tohoto důvodu začali výrobci do novějších vozidel instalovat do autoklíčů ovladače s technologií plovoucího kódu. Takový ovladač odvysílá jednak pevný kód, který slouží k identifikaci oprávněného ovadače a dále také plovoucí kód, který zajišťuje odolnost vůči výše popsaným skenerům. Princip spočívá v tom, že plovoucí kód je při každém novém stisknutí tlačítka ovladače odlišný od předchozího. Odlišnost však není zcela náhodná a přijímač signálu ve vozidle, který aktivuje centrální zamykání vozidla (příp. ovládání alarmu), je naprogramován tak, že pozměněný plovoucí kód správně vyhodnotí. Nereaguje však na opakovaně vyslaný plovoucí kód ve stejné podobě, v jaké byl vyslán ten předchozí, což právě dělá skener, který jinak pozměněný plovoucí kód napodobit neumí a tudíž jeho použití je k ničemu. Takové schopnosti, kdy vysílač autoklíče a přijímač vozidla jsou schopny správně vyhodnotit postupné změny plovoucího kódu, se musí přijímač vozidla naučit od vysílače autoklíče ve speciálním učícím režimu. Ten lze vyvolat pomocí diagnostického nástroje a u některých modelových řad vozidel lze použít i laický postup bez nutnosti vlastnit diagnostiku.

Uvedený způsob ochrany plovoucím kódem má však i dvě slabá místa. Prvním z nich je výpadek napájecího napětí pod kritickou mez. Pro správnou funkci změn plovoucího kódu ve správné sekvenci je nutná podpora elektronickou pamětí s velmi nízkou klidovou spotřebou. Jejich nevýhodou je, že při nedostatečném napájecím napětí ztrácí veškerá data. K tomu může dojít i při výměněn napájecí baterie ovladače. Systém je sice pro tento případ zálohován speciálním kondenzátorem, ale tato součástka má oproti baterii zanedbatelnou kapacitu a rovněž i životnost. Výrobci tak různě garantují při výměně baterie zachování obsahu paměti do doby vložení nové baterie na zhruba 30 – 120 sekund. Při překročení této doby již reálně hrozí, že paměť se smaže a ovladač „zapomene“, jakou sekvenci plovoucího kódu posledně vyslal. I když pevný kód bude přijímačem vyhodnocen jako správný, plovoucí kód již ne a vozidlo nebude reagovat v souladu s bezpečnostním opatřením proti skenerům. Druhým slabým místem je situace, kdy bude tlačítko ovladače spuštěno mimo dosah vozidla vícenásobně za sebou. Výrobci obvykle neuvádí, o jaký počet se jedná, protože to záleží na mnoha těžko vysvětlitelných okolnostech. V každém případě pár náhodných stisknutí mimo dosah ještě problém nezpůsobí.

V případě odborně provedené výměně baterie by zručný technik neměl mít problém s dodržením určeného časového limitu, pokud není elektronika ovladače vadná (např. příliš vysoký odběr klidového proudu velmi rychle vybije zálohovací kondenzátor). Jiné je to v případě, kdy zákazník donesl ovladač s hluboce vybitou baterií nebo bez baterie. Rovněž v případě opravy elektroniky ovladače je většinou nutné vyjmout baterii na dlouhou dobu. Pro takové případy většina výrobců vozidel umožňuje laicky zvládnutelným postupem nastavit zpět správné nasynchronizování, tzn. soubor úkonů, po jejichž provedení přijímač vozidla naváže na aktuální verzi plovoucího kódu a začne jej akceptovat jako správný. Postup bývá uveden nejčastěji v návodu k použití vozidla v článku, kde je popisován způsob údržby autoklíče s ovladačem. Konkrétní postup k určitému modelu vozidla ale rozhodně nelze použít pro všechna auta a vždy se liší podle výrobce i modelové řady dálkového ovladače.

Tento článek má za úkol přesně a do detailu popsat důvody pro dočasnou ztrátu reakce vozidla na stisknutí tlačítka ovládání, které většinou mají jiný důvod, než si zákazník obecně představuje.